<< návrat zpět
Stručná fakta o žlutém a bílém zlatě
Puncovní úřad uvádí na pravou míru dezinterpretační zpravodajství některých televizních stanic po tiskové konferenci 10. 12. 2009
Zlato (ryzí, tedy 100% kov) je vždy žluté (ryzost 1000/1000, resp. 24 karátů).
Šperky se běžně z ryzího zlata nevyrábějí – z důvodů technických, estetických a ekonomických.
Zlatý šperk je vyroben ze slitiny zlata a dalších kovů, a to v našich končinách obvykle v ryzosti 585/1000 (14 karátů, 58,5%) nebo 750/1000 (18 karátů, 75%). Znamená to, že ke žlutému zlatu jsou přidány další kovy, které mohou výsledný šperk „obarvit“ dle záměru výrobce (nažluto, načerveno, nabílo…). Ale ani tzv. bílé zlato nedosahuje 100% bělosti, protože vždy jde o výsledek vzájemného působení "barvicích" vlastností několika kovů, které jsou sice různě účinné, ale vždy také působí zlato, jehož je ve slitinách významný podíl (viz ryzosti). Proto i šperky z bílého zlata jsou téměř vždy pokrývány slabou vrstvou rhodia, která zlepší vzhled šperku.
Současný trh preferuje zlato „bílé“. Z různých důvodů však výrobci bílého vzhledu zlatých šperků docilují někdy i tzv. povrchovou úpravou, kdy na žlutou slitinu nanesou tenkou vrstvu bílého (podle předpisů vždy drahého) kovu - rhodia. Problém pak nastane, když je tato vrstva běžným používáním šperků místně setřena a žlutá barva základního materiálu vystoupí na povrch. Výsledkem je esteticky nevzhledný šperk, který však co do ryzosti – tedy obsahu zlata – splňuje stále ryzost deklarovanou.
Ve spolupráci s ČOI provedl Puncovní úřad řadu kontrol, jejich cílem bylo zjistit, v jaké míře výrobci a obchodníci tímto způsobem klamou spotřebitele. Zjistil určitý podíl šperků, které pod bílou vrstvou drahého kovu nemají "bílé", nýbrž "žluté" zlato. V žádném případě se však nejedná o prodej šperků o nižší ryzosti než je deklarována, natož pak o prodej výrobků z obecného kovu. Je nutno podotknout, že takto obarvené šperky ze žlutého popřípadě červeného zlata byly téměř výhradně zjištěny u dovozového zboží. Tuzemští výrobci tuto klamavou praktiku odmítají.
Ve všech zkontrolovaných případech byla ryzost zlata v pořádku, hodnota zlata jako materiálu odpovídala deklarované, ale zákazník byl v několika případech oklamán v rovině informace o jiných vlastnostech výrobku, jako je především trvanlivost vzhledu.
Podrobnější vysvětlení problematiky z hlediska postupu ČOI a PÚ je možno najít na http://www.ct24.cz/ekonomika/spotrebitelska-linka/75046-mate-doma-bile-zlato-mozna-jste-byli-osizeni/ , kde je záznam rozhovoru ČT24 s ředitelem puncovní inspekce Ing. Boušou. Několik dalších informací k této problematice z pohledu PÚ je už delší dobu v naší rubrice Časté dotazy (viz Na co si musím dát pozor při nákupu bílého zlata?).
