Podrobnější informace naleznete v následujících přílohách:
01 Registrace – obchodní činnosti
02 Registrace – výrobní činnosti

Popis možností si přečtete po rozkliknutí následujícího nápisu:
Ověření_investičního_slitku.

Ano, podrobnosti se dozvíte po kliknutí na následující nápis:
Uznávání zahraničních punců v ČR

Podrobný návod s obrázky a s tabulkou hustot běžných materiálů uvidíte po kliknutí na následující nápis:
Určování hustoty materiálů

Úřední nález připojený k slitku podle ust. § 33 odst. 1 puncovního zákona je podle ust. § 8 odst. 2 zákona ČNR č. 19/1993 Sb. veřejnou listinou.
To znamená, že údaje na tomto nálezu jsou považovány za správné a pro každého závazné, ledaže by se prokázal opak.
Povinnost prokázat, že nález obsahuje nesprávné údaje, je na straně toho, kdo jej zpochybňuje.
Do doby učinění tohoto průkazu se údaje v nálezu považují za správné.
Proto není možné výsledky zkoušek uvedené v nálezu dále svévolně upravovat např. srážkami ze stanovené ryzosti nebo hmotnosti.
To samozřejmě platí pouze pro stav, kdy je zatavený bezpečnostní plastový sáček neporušen.

Tyto poplatky jsou stanoveny zákonem 634/2004 Sb. o správních poplatcích, položka 62:
a) Ověření platnosti puncovní značky - 20 Kč
b) Vydání rozhodnutí o přidělení výrobní značky nebo odpovědnostní značky - 200 Kč
c) Vydání rozhodnutí o zrušení přidělené výrobní značky nebo odpovědnostní značky - 40 Kč
d) Vydání osvědčení o zápisu klenotnické slitiny do seznamu registrovaných slitin - 400 Kč
e) Vydání rozhodnutí 39) o ponechání přidělené výrobní značky nebo odpovědnostní značky - 100 Kč

Pozn.:
- předmětem poplatku není: Rozhodnutí o zrušení přidělené výrobní značky nebo odpovědnostní značky uvedené v písmenu c) této položky vydané správním úřadem z vlastního podnětu.
- pokud není původní majitel značky prokazatelně nedostupný, je třeba přiměřeně doložit jeho souhlas s převodem.
39)Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Puncovní úřad má prozatím u přepážek k prostudování v písemné formě (případně je možno vytisknout) podrobnější informace uvedené v následujícím seznamu. Tyto informace jsou také k dispozici na webových stránkách úřadu v rubrice Zprávy z úřadu - Další informace. Zde v rubrice Časté dotazy si je můžete také prohlédnout nebo vytisknout. Jsou k dispozici po kliknutí na jednotlivé položky seznamu.
Úvodní stránka
01 Registrace – obchodní činnosti
02 Registrace – výrobní činnosti
03 Zboží nepodléhající povinné puncovní kontrole
04 Zboží se součástmi z obecných kovů
11 Poštovní a platební styk se zahraničím
31 Určování hustoty materiálů
32 Vážení drahých kovů nebo zboží

Výrobu razidla se značkou, která Vám byla přidělena, jste povinen si zajistit sám na vlastní náklady u vhodné odborné firmy. Pokud vhodnou firmu sám neznáte, doporučuje Puncovní úřad, abyste zadal do vyhledávače na internetu nějaké heslo jako "výroba razidel" nebo "rytec kovů", a můžete vybírat. Pokud víme, existuje v Evropě cca 5 firem, kterým dávají puncovní úřady důvěru i pro výrobu razidel punců, a jedna z nich je také u nás v Česku. Zatímco od ostatních firem jsme neobdrželi souhlas, abychom zveřejnili nějaký jejich kontakt, od české firmy tento souhlas máme. Pokud tedy budete chtít kontakty na tuto firmu, jejíž výrobní postupy jsou co do kvality ověřeny i angažovaností v práci pro některé jiné puncovní úřady, můžeme Vám je na požádání poskytnout.
V poslední době se rozmáhá i vypalování identifikačních značek laserem. To také provádí určité množství firem, které se dají najít na internetu. Pozn.: V některých případech náš úřad také puncuje laserem, máme s ním dobrou zkušenost.
Pokud se týče vzhledu a rozměrů identifikační značky, je třeba při výrobě razidla důsledně dodržet následující zásady, které se v plném rozsahu vztahují i na výrobu značek výrobních: Razidlo identifikační značky musí být vyrobeno v souladu s přiděleným vzorem, přičemž musí být dodržen zejména tvar obrysu (ovál, obdélník, nepravidelný šestiúhelník atd.), řez písma (patkové, hladké) a přidělená kombinace písmen, číslic a zvláštních znaků. Raznice se zhotovuje v negativní či pozitivní podobě.
Dále uváděné rozměry jsou rozměry minimálními. Značka může být vyrobena i větší, ale tak, aby poměr mezi jejími charakteristickými rozměry byl zachován a aby byla velikostí přiměřená k označovanému zboží.
- výška písma minimálně 0,35 mm,
- síla čar písma minimálně 0,07 mm,
- výška obrysu značky minimálně 0,50 mm,
- šířku obrysu přizpůsobit podle délky obsahu,
- vzdálenost písma od obrysu minimálně 0,07 mm,
- písmena či jiné znaky nesmějí splývat (musí být jasně odděleny navzájem i od obrysu).
Při objednávce výroby razidla je třeba zvážit, jaké zboží bude označováno. Budou li označovány i prsteny, doporučujeme zadat výrobu držadla značky v tzv. „fazonovém“ provedení, s výřezem, který umožní kolmé označení i prstenového zboží.

Ano, zlaté medaile se puncují. Vyjímkou jsou dle vyhl.363/2003 Sb.,§ 13 a) medaile a plakety ražené do roku 1939, pokud nejsou součástí zboží v pevném spojení (například pájením nebo nýtováním), b) medaile a plakety ražené do roku 1992 Státní mincovnou v Kremnici a označené mincovní značkou, která se sestává z velkého písmene "K" umístěného ve vyšrafovaném osmiúhelníku. (tzn. že se nepuncují)

Ve Věštníku České národní banky naleznete seznam zlatých mincí, které splňují podmínky podle zákona 235/2004 Sb.,odstavce 1 písm. b). "zlaté mince, které
1. mají ryzost nejméně 900 tisícin,
2. byly vyraženy po roce 1800,
3. jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a
4. jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %."

Dle zákona č.235/2004 Sb. ze dne 1. dubna 2004 o dani z přidané hodnoty ;§ 92 Zvláštní režim pro investiční zlato (1) Investičním zlatem se rozumí a) zlato ve tvaru uzančních slitků zpracovaných v certifikované afinerii, ve tvaru cihly, s vlastním číslem a s označením výrobce, ryzosti a hmotnosti, o hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti nejméně 995 tisícin, b) zlaté mince, které 1. mají ryzost nejméně 900 tisícin, 2. byly vyraženy po roce 1800, 3. jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a 4. jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.

Rádi bychom zákazníky upozornili na dvě věci:

1) zkoušení bílého zlata na kameni je podstatně obtížnější než zkoušení jiných, například žlutých nebo červených slitin zlata s obdobnou ryzostí. Proto není příliš rozumné spoléhat na nějakého méně zkušeného nebo zcela amatérského zkušebníka, a pokud si něco budete chtít opravdu ověřit, přineste zkoumaný předmět na kterékoli pracoviště PÚ (adresy, spojení, pracovní doby viz http://www.puncovniurad.cz/cz/kontakty.aspx), kde Vám za mírnou cenu ověří kov nebo přibližně určí ryzost (zkoušku na kameni obvykle doplní ještě testem na rentgenovém spektrofotometru), a

2) často dostáváme dotazy, jak si mají počínat zákazníci, kteří koupili prstýnek z bílého zlata, a ten po krátké době používání na některých místech zežloutl. Tady obvykle nejde o nesprávnou ryzost zlata, nýbrž o prstýnek původně žlutý, který byl bíle pokoven. Taková věc pak je předmětem standardního reklamačního řízení, protože může jít o nesprávné poskytnutí informace zákazníkovi (kupoval předmět v domnění, že je celý vyroben z bílozlaté slitiny). Tady Vám můžeme doporučit, abyste si při koupi předmětu nechal na paragon napsat, že jde o výrobek z bílého zlata, nikoli pokovený. S takovým dokladem je pak reklamace nepochybná. Ještě jedna informace Vám může být užitečná, a to, že při reklamacích, které Vám prodejce nechce uznat, je vhodné se obrátit na Českou obchodní inspekci a na spotřebitelské organizace, které mohou poradit i vhodné právní kroky. U tvrdošíjného případu totiž někdy může být věc nakonec prosazena až s pomocí soudu.

Puncovní úřad má zákonem stanovené pole působnosti, které neobsahuje drahé kameny. Ani žádná další státní instituce (kromě celní správy, ale tam se starají o trochu jiné věci) nemá tuto odbornost. Proto pouze můžeme doporučit, abyste využil některé z informačních možností, o nichž náhodně víme, ale zdaleka to nemusí být úplný výčet:

1)můžete se obrátit na soudní znalce, které najdete např. na adrese http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm - zvolíte "Znalec" a dál "Drahé kovy a kameny" nebo "Ekonomika" - "Ceny a odhady" (do specializace např. "drahé kameny" nebo "šperk"), po kliknutí na "Hledat záznamy" dostanete seznam osob, které expertní činnost v oblasti drahých kamenů provádějí. Po kliknutí na jméno osoby pak získáte další údaje včetně kontaktů, nebo

2) můžete se obrátit na Gemologickou laboratoř http://www.gemology.cz/cze/go.php?act=price nebo nějakou její obdobu, a nebo

3) můžete hledat radu u starožitníků, ve větších zlatnictvích a na školách (např. Přírodovědecké fakulty univerzit, VŠCHT Praha, VŠB, Střední uměleckoprůmyslová a VOŠ Turnov, Integrovaná SŠ Turnov).

Vynikající znalosti v tomto oboru má také dr. Burdová, kurátorka sbírky drahých kamenů v Národním muzeu.

Informativně ještě dodáváme, že podle našich kusých informací certifikace povinná není, u větších kamenů však obvykle bývá k dispozici. Používají se i jakési hromadné certifikáty pro větší množství kamenů, ale podle našeho názoru má takový certifikát velmi nízkou vypovídací hodnotu. V některých státech se začíná používat (nebo se o tom uvažuje) označení kamenů laserem, podobné puncování drahých kovů.

Poznámka: Pokud v této odpovědi nenajdete subjekt, který je také schopen podávat v oboru drahých kamenů kvalifikované informace, a můžete za něj mluvit, prosím, ozvěte se na info@puncovniurad.cz, pokud zde chce být subjekt také uveden. Rádi náš text rozšíříme.

Bohužel znění puncovního zákona takovou možnost nezná. Protože však je často právě u zboží nízkých hmotností (limity: stříbro 3 g, zlato 0,5 g) prakticky nemožné ryzostní číslo umístit nebo vyrazit je bez poškození výrobku, doporučujeme tyto dvě možnosti: buď číslo na výrobek vyznačit už během výroby, nebo použít tzv. pozitivních raznic s číslem (raznice nevytlačí do zboží jako běžná, negativní značka plošku, na níž jsou vyznačeny číslice, ale do zboží se vtlačují pouze vlastní číslice). V prvním případě se zboží už z principu nemůže poškodit, v druhém stačí daleko menší prostor pro číslo, a vytlačování samotných číslic nepůsobí na zboží tak velkou silou jako u celé plošky. Jiné možnosti nevidíme, bez označení však (byť nepřímým vyjádřením) puncovní zákon nepřipouští takové zboží na trh.

Vykupovat a prodávat zlomkové zlato a stříbro (vymezení pojmu je v § 3 odst. f puncovního zákona) může osoba, která má vhodné živnostenské oprávnění, např. pro řemeslnou živnost "Zlatnictví a klenotnictví" nebo volné živnosti " Specializovaný maloobchod", " Nakládání s odpady", " Maloobchod použitým zbožím" a pod. (dle nařízení vlády 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností).

Ano, na všech našich pracovištích můžete zakoupit tyto informační publikace, na kterých jsou vyobrazeny puncovní značky: - karta České puncovní značky (cena 20,- Kč, jedná se o značky v současnosti používané); - brožura "Seznam puncovních značek, platných na území České republiky" (cena 55,- Kč, brožura obsahuje puncovní značky platné na území ČR od r. 1788 do současnosti, dále některé značky cizí - Maďarsko, Rakousko, Švýcarsko, Egypt, Německo, Rusko, Polsko); - kniha " Vývoj českého puncovnictví"+ CD (cena 200,- Kč, přílohou publikace je CD, kde kromě textů obsažených v knize, které popisují jednotlivé etapy puncovnictví na našem území, jsou i texty historických právních aktů týkajících se puncovnictví, veškeré puncovní značky platné na území České republiky, záběry z Puncovního úřadu, atd.).

Výrobní značka se vystavuje výrobcům. Je to zvláštní, i když nejběžnější případ odpovědnostní značky - tou označují zboží také dovozci, kteří se hlásí k zodpovědnosti za zboží, které dovezli.

Identifikační karta se vystavuje výrobcům a dovozcům, kteří dávají k opuncování zboží na Puncovní úřad. Pokud se touto kartou identifikujete na příjmu, pomůžete k rychlejšímu odbavení.

Jsou to především ŽL Zlatnictví a Klenotnictví a různé obchodní činnosti jako Specializovaný maloobchod, Starožitnosti, Zastavárna, Obchod použitým zbožím atd. Nejlépe je poradit se na živnostenském úřadě nebo přímo v odboru puncovní inspekce Puncovního úřadu (Ing. Kratochvílová).

Je to podrobně řečeno v §37 Puncovního zákona s odkazem na §3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii , Nařízení vlády 293/2000 Sb., a na jeho přílohu č. 1. Hlavním sdělením těchto citací je, že v oblasti podléhající puncovnímu zákonu je nutno vážit zlato a platinové kovy s přesností na 0,05 g, to znamená, že si musíte opatřit váhy na dvě desetinná místa v gramech. Váhy musí být cejchovány každé dva roky. Informace o kalibraci najdete na internetové adrese Českého metrologického institutu http://www.cmi.cz/kal.php

Nikoli - zboží, které není prodáváno nebo nabízeno k prodeji, nemusí být označeno puncem. Můžete si ale nechat zboží ověřit na některém pracovišti PÚ, jestli jste nekoupila něco jiného, než Vám řekl lstivý prodavač u přenosného plážového stánku.

Na společné direktivě pro drahé kovy se státy EU již dlouho nemohou dohodnout, v současné době pokusy o vytvoření společné direktivy ustaly. Stále tedy platí dosavadní české právní předpisy s drobnou změnou - puncy ze zemí EU s podobně zaměřeným puncovním systémem jako je český, tedy tam, kde puncovní kontrolu provádí třetí, nezávislý subjekt, budou u nás po proběhnutí určitých úředních formalit uznávány za rovnocenné našim (například Velká Británie, Irsko). Naopak dovozy ze zemí, kde se takto nepuncuje a za zboží odpovídá sám výrobce nebo dovozce, budou u nás nadále podrobovány puncovní kontrole (Německo, Itálie). Současně také budou naše puncy uznávány v členských zemích EU s podobným puncovním systémem (také po proběhnutí určitého úředního postupu).
Aktuální stav uznávání cizích punců a vyobrazení uznávaných punců lze nalézt v rubrice Zprávy z úřadu.

Vše najdete zde na webových stránkách PÚ pod záložkami Kontakty, Legislativa a Sazebník úhrad.

Kromě současných českých značek jsou platné všechny puncovní značky, které platily v historii na území Československa a nevyjadřovaly nižší ryzost, než jsou nejnižší ryzosti pro jednotlivé drahé kovy uvedené puncovním zákonem (§3, odst. 2). Tedy značky rakousko-uherské, československé, protektorátní i značky Slovenského štátu. Neplatí ovšem puncy, které byly v době 2. světové války zavedeny na československém území, obsazeném cizími státy (značky rakouské, polské a maďarské). Na našem území také platí značky Úmluvy o kontrole a označování předmětů z drahých kovů (Vídeňské konvence), k níž ČR přistoupila 2. 11. 1994. Odkazy na text naleznete ve Zprávách z úřadu v rubrice Další informace. Po vstupu ČR do EU byly postupně uznány také puncy některých členských států, ke dni aktualizace této odpovědi (3. 11. 2009) jsou to vybrané puncy Estonska, Finska, Irska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Slovenska, Slovinska a Velké Británie. Aktuální stav, podrobnější výklad a vyobrazení uznávaných punců naleznete v rubrice Zprávy z úřadu.