Ano, máte na to právo dle zvláštních zákonů č.. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ( §31) a č. 253/2008 O některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ( §5). A dále musíte nakládat s údaji dle nařízení o ochraně osobních údajů.

V souvislosti se zavedením EET nám nejsou známy žádné změny z pohledu puncovního zákona.
Dle puncovního zákona platí toto neboli takto informujeme prodejce zboží z drahých kovů:
obchodník je povinen vydávat doklad s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti prodaných výrobků z drahých kovů; to ale neplatí, pokud se jedná o stříbrné zboží, jehož hmotnost nepřevyšuje 10 gramů; pro takové zboží nemusí doklad údaj o hmotnosti obsahovat.
Příklad do 10g: prsten Ag 925 cena 250 Kč
Příklad nad 10g: prsten Ag 925, 12g cena 1200 Kč

Ano, u Puncovního úřadu si lze nechat ověřit šperky zda neobsahují kadmium nebo olovo. V odkazu naleznete text týkající se právních předpisů týkající se limitů škodlivých kovů. Informační text

Porovnáním značek umístěných na zboží s těmito předloženými realizovanými vzory může PÚ zabránit zneužití přidělené značky jiným subjektem. Dalším důvodem jsou požadavky např. Policie ČR na identifikaci zboží, které se stalo předmětem reklamace, zcizení, pozměnění apod.

Ustanovení §37, odst.1,2 puncovního zákona říká, že "1) Výrobci a obchodníci jsou povinni vést evidenci o hmotnosti a ryzosti užívaných a skladovaných drahých kovů; 2) Výrobci jsou povinni vést hmotnostní evidenci o vyrobeném zboží a provedených opravách a obchodníci evidenci o příjmu, nákupu a prodeji zboží".
Výrobci vedou evidenci hmotností, u obchodníků postačuje evidenci finanční.Další podmínky PZ již nestanovuje. Kromě případů oprav úředně označeného zboží, u které musí být při opravě vyměněna součást označená puncovní značkou, nebo u kterého při opravě musí být puncovní značka poškozena, pokud objednatel opravy písemně nepožádal, aby oprava byla provedena bez úředního označení ( §4, d) a obecných zásad dostatečné přehlednosti a doložitelnosti tedy nejsou žádné další povinnosti, tedy ani forma vedení evidence, stanoveny. Běžně tedy formou papírovou (sešit, skladové karty, atd.) nebo formou elektronickou (evidenční SW v PC, apod.). Vždy by měl korespondovat rozsah prodeje či výroby s rozsahem vedené evidence, a to především tak, aby bylo zřejmé, že se v ní dotyčný prodejce nebo výrobce dostatečně orientuje.
V odkazech naleznete doporučení jak vést evidenci -pdf nebo doc.

Školení „zkoušení na prubířském kameni“ Puncovní úřad organizuje školení 2x do roka pro jednotlivce v Praze nebo na žádost subjektů o proškolení svých zaměstnanců ve svých prostorech ( 5-10 osob). Cena 1500,-Kč za osobu. Kontaktní adresa info@puncovniurad.cz. Termíny jsou uváděné v aktualitách na webových stránkách. V případě malého počtu zájemců je termín semináře zrušen.

Zkouška ryzosti mincí ražených v České republice, jejichž parametry jsou uváděny ve vyhláškách ČNB http://www.cnb.cz/cs/platidla/pravni_predpisy/psm_zm.html není nutná.
Odkaz na stříbrné mince http://www.cnb.cz/cs/platidla/numismatika/stribrne_mince/a zlaté mince http://www.cnb.cz/cs/platidla/numismatika/zlate_mince/
Při prodeji těchto mincí je přiložen certifikát, kde jsou uvedeny informace o kovu, ryzosti, hmotnosti a rozměrech.
V případě jiných mincí lze postupovat po dohodě s předkladatelem následovně:
a) Dohledat informace o minci z dostupných publikací a porovnat parametry.
b) Orientačně se zkouška ryzosti mince může provést nedestruktivní metodou. Jedná se o rentgenovou analýzu povrchu mince a určení hustoty materiálu. Je však třeba si uvědomit, že při těchto metodách je nutná manipulace se zkoušenou mincí a může dojít k určitým stopám na povrhu mince, což obzvláště u ražeb proof je často nežádoucí. Pokud jsou mince uloženy v plastovém obalu či kapsli a předkladatel si nepřeje jejich otevření či manipulaci s mincí, pak požadovanou zkoušku nelze provést. Poplatky jsou dle sazebníku poplatků za 1 kus Au 60 Kč, Ag 40 Kč, Pt 100 Kč.
c) Přesnou analýzu lze provést pouze chemicky. Při této analýze je však nutno odebrat z materiálu vzorek a mince je tudíž zničena. Takže pro běžného předkladatele je tato metoda nepoužitelná. Používá se však při kontrole ražeb českých mincí Puncovním úřadem v České mincovně.

Zpracované a vydané slitky z drahých kovů se označují: - úředním znakem na slitky (velkým nebo malým) - číslem bolety - ryzostí - hmotností Slitky o hmotnosti do 50g se označují pouze znakem na slitky, slitky o hmotnosti nad 50g do 1500g se označují znakem na slitky a číslem bolety, od 1500g se slitky označují znakem na slitky, číslem bolety, ryzostí a hmotností. Malým znakem na slitky se označuje pouze tehdy, když vzhledem k velikosti a tvaru slitku je použití velkého znaku nemožné. Není-li slitek vzhledem k velikosti nebo tvaru uzavřen v úředním sáčku, je označen všemi údaji bez ohledu na hmotnost. Zobrazení úředních znaků je http://www.puncovniurad.cz/cz/znacky.aspx

Puncovní úřad provádí stanovení obsahu drahých kovů tak, že přinesené zlomky staví do slitku, čímž je zhomogenizuje, a pak odebere vzorek pro přesnou analýzu. Úředním dokumentem, který k výslednému slitku vydá, potvrzuje jeho hmotnost a ryzost. Slitek a dokument jsou společně zataveny v bezpečnostním plastovém sáčku, takže není pochyb o identitě slitku, a tedy ani o množství obsaženého zlata. Tuto službu provádějí pracoviště Puncovního úřadu v Brně, Jablonci, Ostravě, Praze a Táboře. Ceny jsou uvedeny v sazebníku, zveřejněném na webu PÚ http://www.puncovniurad.cz/cz/sazebnik.aspx v oddíle VII.

Seznam používaných metod vč. kódů, které jsou uváděny v prokolech o zkoušce, naleznete ZDE.

Pro pořádek začneme tím, že v současnosti se jedná o Výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku, kterému se někdy stručně říká Živnostenský list.
Pro výrobní činnost s drahými kovy a získání výrobní značky je nutné mít zapsán předmět podnikání Zlatnictví a klenotnictví.
Podrobněji Vám mohou všechno vysvětlit v Odboru puncovní inspekce, tedy na registrace@puncovniurad.cz nebo tel. 225982221 a 225982229.

Doporučujeme vyobrazení puncovních značek umisťovat v podstránce "Obchodní podmínky" či přímo na stránce u šperků z drahých kovů. Tato povinnost se týká ust. § 39 odst. 3 puncovního zákona "Na prodejním místě musí být umístěno na přístupném a trvale viditelném místě vyobrazení českých puncovních značek". Zde je vhodný obrázek s vyobrazením úředních značek.
Podrobnosti a zdůvodnění povinnosti najdete na http://puncovniinspektor.blog.cz/1312/vyobrazeni-ceskych-puncovnich-znacek-v-elektronicke-provozovne .

Změna v požadavcích na zboží prodávané na Slovensku
Od 1. 1. 2014 musí být na Slovensku veškeré zboží v obchodech (i hmotnostně podlimitní - pozor, změna limitu na 2 gramy u stříbra!) označeno odpovědnostní značkou (na Slovensku sloučili pojem výrobní a odpovědnostní značky pod jeden název) zaregistrovanou na jejich PÚ. Pro české exportéry na Slovensko to znamená, že si svoji výrobní či odpovědnostní značku přidělenou v Česku nechají zaregistrovat (uznat) i na Slovensku. Registrace stojí 12 euro – kolky je nutno koupit na Slovensku. Registraci provádí pracoviště PÚSR v Košicích, telefon +421 556 252 405, mail: pusrke@iol.sk. Je třeba tam zaslat kopii Rozhodnutí o přidělení vyobrazení výrobní či odpovědnostní značky včetně jejího obrázku. Na tomto základě zaregistrují výrobce či obchodníka a jeho odpovědnostní značku.
Pozn. 1: Bez české výrobní či odpovědnostní značky zaregistrované na Slovensku by si každý slovenský odběratel musel toto zboží doznačovat svojí registrovanou odpovědnostní značkou.
Pozn. 2: Při vážení stříbra na přesnějších vahách se zaokrouhluje na celé gramy, takže např. hmotnost 2,49 g je ještě pod limitem.
Pozn. 3: Informace ze slovenského PÚ najdete na http://www.puncovyurad.sk/.

Inspektor PÚ Roman Kopečný zpracoval velmi výstižný přehled, který umístil na svůj blog. ZDE je pro Vaše pohodlí uveden jeho text.
Z technických důvodů však v současnosti nefungují všechny odkazy v textu použité. Pro jejich plnou funkci si můžete otevřít originální text na blogu kolegy Kopečného:
http://puncovniinspektor.blog.cz/1004/zakladni-povinnosti-vyrobcu-a-obchodniku-se-sperky

- příslušně opracovaný velmi čistý a prakticky homogenní buližník (lydit, prubířský kámen, silicit) dodávají specializované firmy,
- pro dobré výsledky zkoušení je nutné výborné osvětlení,
- tabulku hlavních zkušebních roztoků spatříte po rozkliknutí tohoto nápisu: Zkušební roztoky,
- varování pod tabulkou je připomínka pro ty, kdo jsou oprávněni s takovými roztoky zacházet. Pro laiky je to doporučení, aby zkontrolovali "profesionály", kteří pro ně s roztoky pracují, že uvedená fakta respektují,
- bezpečnostní listy k:
BL_Kyselina_dusičná_65%
BL_zkušební kyselina chromsírová
BL_zkušební látka směs Ag750-960
BL_zkušební látka směs Au250
BL_zkušební látka směs Au375
BL_zkušební látka směs Au585
BL_zkušební látka směs Au750
BL_zkušební látka směs Au916
BL_zkušební rozpoznávací Au-Pt
- nestačí však mít zkušební roztoky a kámen, především je třeba znát principy zkoušení a mít i praktické zkušenosti. Opravdu dobrým prubířem se stane pracovník, který zkoušení provádí, až po několika letech,
- a nakonec: velmi slušný přehled základů zkoušení dává tabulka, kterou sestavil Ing. Farský. Tabulka je k dispozici po kliknutí na tento nápis: Přehled zkoušení na kameni.

Od 1. července 2012 bude v rámci Puncovního úřadu pro zadávání veřejných zakázek používáno elektronické tržiště veřejné správy TENDERMARKET. Provozovatel tohoto tržiště je sdružení E-TENDERS, jehož vedoucím členem je společnost GORDION, s.r.o.
Poznámka: Toto rozhodnutí vzešlo z jednání pracovní skupiny MPO k centralizaci veřejných zakázek ze dne 5. 6. 2012

Podrobnější informace naleznete v následujících přílohách:
01 Registrace – obchodní činnosti
02 Registrace – výrobní činnosti

Popis možností si přečtete po rozkliknutí následujícího nápisu:
Ověření_investičního_slitku.

Ano, podrobnosti se dozvíte po kliknutí na následující nápis:
Uznávání zahraničních punců v ČR

Podrobný návod s obrázky a s tabulkou hustot běžných materiálů uvidíte po kliknutí na následující nápis:
Určování hustoty materiálů

Úřední nález připojený k slitku podle ust. § 33 odst. 1 puncovního zákona je podle ust. § 8 odst. 2 zákona ČNR č. 19/1993 Sb. veřejnou listinou.
To znamená, že údaje na tomto nálezu jsou považovány za správné a pro každého závazné, ledaže by se prokázal opak.
Povinnost prokázat, že nález obsahuje nesprávné údaje, je na straně toho, kdo jej zpochybňuje.
Do doby učinění tohoto průkazu se údaje v nálezu považují za správné.
Proto není možné výsledky zkoušek uvedené v nálezu dále svévolně upravovat např. srážkami ze stanovené ryzosti nebo hmotnosti.
To samozřejmě platí pouze pro stav, kdy je zatavený bezpečnostní plastový sáček neporušen.

Tyto poplatky jsou stanoveny zákonem 634/2004 Sb. o správních poplatcích, položka 62:
a) Ověření platnosti puncovní značky - 20 Kč
b) Vydání rozhodnutí o přidělení výrobní značky nebo odpovědnostní značky - 200 Kč
c) Vydání rozhodnutí o zrušení přidělené výrobní značky nebo odpovědnostní značky - 40 Kč
d) Vydání osvědčení o zápisu klenotnické slitiny do seznamu registrovaných slitin - 400 Kč
e) Vydání rozhodnutí 39) o ponechání přidělené výrobní značky nebo odpovědnostní značky - 100 Kč

Pozn.:
- předmětem poplatku není: Rozhodnutí o zrušení přidělené výrobní značky nebo odpovědnostní značky uvedené v písmenu c) této položky vydané správním úřadem z vlastního podnětu.
- pokud není původní majitel značky prokazatelně nedostupný, je třeba přiměřeně doložit jeho souhlas s převodem.
39)Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Puncovní úřad má prozatím u přepážek k prostudování v písemné formě (případně je možno vytisknout) podrobnější informace uvedené v následujícím seznamu. Tyto informace jsou také k dispozici na webových stránkách úřadu v rubrice Zprávy z úřadu - Další informace. Zde v rubrice Časté dotazy si je můžete také prohlédnout nebo vytisknout. Jsou k dispozici po kliknutí na jednotlivé položky seznamu.
Úvodní stránka
01 Registrace – obchodní činnosti
02 Registrace – výrobní činnosti
03 Zboží nepodléhající povinné puncovní kontrole
04 Zboží se součástmi z obecných kovů
11 Poštovní a platební styk se zahraničím
25 Nové znění niklové normy 1811
27 Limity kadmia a olova
31 Určování hustoty materiálů
32 Vážení drahých kovů nebo zboží

Výrobu razidla se značkou, která Vám byla přidělena, jste povinen si zajistit sám na vlastní náklady u vhodné odborné firmy. Pokud vhodnou firmu sám neznáte, doporučuje Puncovní úřad, abyste zadal do vyhledávače na internetu nějaké heslo jako "výroba razidel" nebo "rytec kovů", a můžete vybírat. Pokud víme, existuje v Evropě cca 5 firem, kterým dávají puncovní úřady důvěru i pro výrobu razidel punců, a jedna z nich je také u nás v Česku. Zatímco od ostatních firem jsme neobdrželi souhlas, abychom zveřejnili nějaký jejich kontakt, od české firmy tento souhlas máme. Pokud tedy budete chtít kontakty na tuto firmu, jejíž výrobní postupy jsou co do kvality ověřeny i angažovaností v práci pro některé jiné puncovní úřady, můžeme Vám je na požádání poskytnout.
V poslední době se častěji objevuje i vypalování identifikačních značek laserem. To také provádí určité množství firem, které se dají najít na internetu. Pozn.: V některých případech náš úřad laserem puncuje, a máme s ním dobrou zkušenost.
Pokud se týče vzhledu a rozměrů identifikační značky, je třeba při výrobě razidla (nebo obdobně při programování laseru) důsledně dodržet následující zásady:
Razidlo identifikační značky musí být vyrobeno v souladu s přiděleným vzorem, přičemž musí být dodržen zejména tvar obrysu (ovál, obdélník, nepravidelný šestiúhelník atd.), řez písma (patkové, hladké) a přidělená kombinace písmen, číslic a zvláštních znaků. Raznice se zhotovuje v negativní či pozitivní podobě.
Dále uváděné rozměry jsou rozměry minimálními. Značka může být vyrobena i větší, ale tak, aby poměr mezi jejími charakteristickými rozměry byl zachován a aby byla velikostí přiměřená k označovanému zboží.
- výška písma minimálně 0,35 mm,
- síla čar písma minimálně 0,07 mm,
- výška obrysu značky minimálně 0,50 mm,
- šířku obrysu přizpůsobit podle délky obsahu,
- vzdálenost písma od obrysu minimálně 0,07 mm,
- písmena či jiné znaky nesmějí splývat (musí být jasně odděleny navzájem i od obrysu).
Při objednávce výroby razidla je třeba zvážit, jaké zboží bude označováno. Budou li označovány i prsteny, doporučujeme zadat výrobu držadla značky v tzv. „fazónovém“ provedení, s výřezem, který umožní kolmé označení i prstenového zboží. Pozn.: Obdobně jako u značek ražených, jejichž odražek se odevzdává pro dokumentaci na PÚ, je třeba postupovat u laserových identifikačních značek.

Ano, zlaté medaile se puncují. Vyjímkou jsou dle vyhl.363/2003 Sb.,§ 13 a) medaile a plakety ražené do roku 1939, pokud nejsou součástí zboží v pevném spojení (například pájením nebo nýtováním), b) medaile a plakety ražené do roku 1992 Státní mincovnou v Kremnici a označené mincovní značkou, která se sestává z velkého písmene "K" umístěného ve vyšrafovaném osmiúhelníku. (tzn. že se nepuncují)

Ve Věštníku EU naleznete seznam zlatých mincí odkaz , které splňují podmínky podle zákona 235/2004 Sb., odstavce 1 písm. b). "zlaté mince, které
1. mají ryzost nejméně 900 tisícin,
2. byly vyraženy po roce 1800,
3. jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a
4. jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %."

Dle zákona č.235/2004 Sb. ze dne 1. dubna 2004 o dani z přidané hodnoty;( ve znění platné od 1.1.2016) § 92 Zvláštní režim pro investiční zlato (1) Investičním zlatem se rozumí a) zlato připouštěné na světové trhy zlata ve tvaru uzančních slitků v podobě cihly nebo destičky s 1. vlastním číslem, 2. ryzostí nejméně 995 tisícin, 3. hmotností připouštěnou na těchto trzích a 4. označením výrobce, ryzosti a hmotnosti, b) zlaté mince, které 1. mají ryzost nejméně 900 tisícin, 2. byly vyraženy po roce 1800, 3. jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a 4. jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.

Barva ryzího zlata se dá bezesporu nazvat žlutou. Barevný odstín zlatých slitin záleží pak na tom, které kovy jsou kromě zlata ve slitině obsaženy (např. osmnáctikarátové zlato obsahuje 25% jiných kovů, čtrnáctikarátové dokonce přes 40%). Obsah zlata je vyjádřen ryzostí a nesouvisí s barevným odstínem. Barevné odstíny nejsou nikde přesně definovány, termíny "bílé zlato", "červené zlato" apod. jsou používány pouze pro stručnost a přehledné vyjádření podstaty záležitosti. Pokud jsou však slitiny různých odstínů umístěny vedle sebe, pak se viditelně, někdy i dost výrazně se liší.
V souvislosti s novou tzv. niklovou direktivou EU, která několikanásobně zpřísnila limity uvolňování niklu ze slitin zlata kvůli možným zdravotním rizikům, byl u „bílých“ slitin zlata výrobci snížen obsah Ni tak, aby vyhovovaly direktivě. Toto nutné snížení obsahu niklu má dopad i na barvu „bílých“ slitin zlata - jsou od šedé přes nažloutlou po načervenalou, podle obsahu ostatních doprovodných kovů. „Bělost“ povrchu šperků je někdy zajišťována pokovením jiným drahým kovem, a to rhodiem. Pro puncovní kontrolu zboží je rozhodující ryzost základní slitiny zlata, nikoli její barva, a proto je i toto zboží (vyhovuje-li ryzostí) opuncováno. K barvě slitiny se Puncovní úřad nevyjadřuje.
V opuncovaném zboží jakékoli barvy máte zaručen příslušný obsah zlata.
Stává se, že prstýnek z bílého zlata po krátké době používání na některých místech zežloutl. Tady obvykle nejde o nesprávnou ryzost zlata, nýbrž o materiál žluté nebo nažloutlé barvy, který byl bíle pokoven. Taková věc pak je předmětem standardního reklamačního řízení, protože může jít o nesprávné poskytnutí informace zákazníkovi (kupoval předmět v domnění, že je celý vyroben z bílozlaté slitiny). Tady Vám můžeme doporučit, abyste si při koupi předmětu nechali na paragon napsat, že jde o výrobek z bílého zlata, nikoli pokovený. S takovým dokladem je pak reklamace nepochybná. Ještě jedna informace Vám může být užitečná, a to, že při reklamacích, které Vám prodejce nechce uznat, je vhodné se obrátit na Českou obchodní inspekci a na spotřebitelské organizace, které mohou poradit i vhodné právní kroky. U tvrdošíjného případu totiž někdy může být věc nakonec prosazena až s pomocí soudu.
Zkoušení bílého zlata na kameni je podstatně obtížnější než zkoušení jiných, například žlutých nebo červených slitin zlata s obdobnou ryzostí, viz např. http://www.puncovniurad.cz/cz/doc/Zkoušení%20na%20kameni%20V1.pdf. Proto není příliš rozumné spoléhat na člověka méně zkušeného nebo na úplného amatéra, a pokud si něco budete chtít opravdu ověřit, přineste zkoumaný předmět na kterékoli pracoviště PÚ (adresy, spojení, pracovní doby viz http://www.puncovniurad.cz/cz/kontakty.aspx), kde Vám za mírnou cenu ověří kov nebo přibližně určí ryzost (zkoušku na kameni obvykle doplní ještě rentgenovou spektrální analýzou).

Naposledy upravováno 30. 4. 2014

Puncovní úřad má zákonem stanovené pole působnosti, které neobsahuje drahé kameny. Ani žádná další státní instituce (kromě celní správy, ale tam se starají o trochu jiné věci) nemá tuto odbornost. Proto pouze můžeme doporučit, abyste využil některé z informačních možností, o nichž náhodně víme, ale zdaleka to nemusí být úplný výčet:

1)můžete se obrátit na soudní znalce, které najdete např. na adrese http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm - zvolíte "Znalec" a dál "Drahé kovy a kameny" nebo "Ekonomika" - "Ceny a odhady" (do specializace např. "drahé kameny" nebo "šperk"), po kliknutí na "Hledat záznamy" dostanete seznam osob, které expertní činnost v oblasti drahých kamenů provádějí. Po kliknutí na jméno osoby pak získáte další údaje včetně kontaktů, nebo

2) můžete se obrátit na Gemologickou laboratoř http://www.gemology.cz/cze/go.php?act=price nebo nějakou její obdobu, a nebo

3) můžete hledat radu u starožitníků, ve větších zlatnictvích a na školách (např. Přírodovědecké fakulty univerzit, VŠCHT Praha, VŠB, Střední uměleckoprůmyslová a VOŠ Turnov, Integrovaná SŠ Turnov).

Vynikající znalosti v tomto oboru má také dr. Burdová, kurátorka sbírky drahých kamenů v Národním muzeu.

Informativně ještě dodáváme, že podle našich kusých informací certifikace povinná není, u větších kamenů však obvykle bývá k dispozici. Používají se i jakési hromadné certifikáty pro větší množství kamenů, ale podle našeho názoru má takový certifikát velmi nízkou vypovídací hodnotu. V některých státech se začíná používat (nebo se o tom uvažuje) označení kamenů laserem, podobné puncování drahých kovů.

Poznámka: Pokud v této odpovědi nenajdete subjekt, který je také schopen podávat v oboru drahých kamenů kvalifikované informace, a můžete za něj mluvit, prosím, ozvěte se na info@puncovniurad.cz, pokud zde chce být subjekt také uveden. Rádi náš text rozšíříme.

Bohužel znění puncovního zákona takovou možnost nezná. Protože však je často právě u zboží nízkých hmotností (limity: stříbro 3 g, zlato 0,5 g) prakticky nemožné ryzostní číslo umístit nebo vyrazit je bez poškození výrobku, doporučujeme tyto dvě možnosti: buď číslo na výrobek vyznačit už během výroby, nebo použít tzv. pozitivních raznic s číslem (raznice nevytlačí do zboží jako běžná, negativní značka plošku, na níž jsou vyznačeny číslice, ale do zboží se vtlačují pouze vlastní číslice). V prvním případě se zboží už z principu nemůže poškodit, v druhém stačí daleko menší prostor pro číslo, a vytlačování samotných číslic nepůsobí na zboží tak velkou silou jako u celé plošky. Jiné možnosti nevidíme, bez označení však (byť nepřímým vyjádřením) puncovní zákon nepřipouští takové zboží na trh.