Zákon č. 539/1992 Sb.,
o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 19/1993 Sb.,  zákonem č. 127/2003 Sb. a  zákonem č.157/2006 Sb.

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

Úvodní ustanovení

HLAVA I

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje

     a) puncovnictví a zkoušení drahých kovů,

     b) práva a povinnosti právnických a fyzických osob, které vyrábějí, prodávají nebo jinak uvádějí na trh výrobky z drahých kovů.

Vymezení pojmů

§ 2

Drahé kovy

Drahými kovy jsou pro účely tohoto zákona zlato, stříbro, platina, paladium, iridium, rhodium, ruthenium a osmium.

§ 3

Výrobky z drahých kovů

(1)  Za výrobky z drahých kovů se pro účely tohoto zákona považují

     a) klenotnické, bižuterní, medailérské a jiné zlatnické a stříbrnické výrobky ze slitin zlata, stříbra nebo platiny, které mohou být kombinovány s přírodními či syntetickými kameny, perlami, smaltem, korálem, sklem a jinými nekovovými materiály (dále jen „zboží“),

     b) klenotnické slitiny, polotovary a pájky z drahých kovů (dále jen „klenotnické slitiny“), určené pro výrobu a opravy zboží,

     c) slitiny z drahých kovů užívané v péči o chrup (dále jen „dentální drahé kovy“),

     d) české mince z drahých kovů vydané podle zvláštního právního předpisu1) (dále jen „české mince“),

     e) lístkové zlato a stříbro,

     f) opotřebené, neúplné nebo poškozené zboží obchodované zpravidla za cenu v něm obsaženého drahého kovu (dále jen „zlomky“).

(2)  Za zboží se pro účely tohoto zákona nepovažují

     a) výrobky ze zlata o ryzosti nižší než 333/1000,

     b) výrobky ze stříbra o ryzosti nižší než 500/1000,

     c) výrobky z platiny o ryzosti nižší než 800/1000,

     d) přístroje, nástroje a jiné předměty z drahých kovů určené k technickým, vědeckým, laboratorním, vyučovacím nebo obdobným účelům, bez ohledu na jejich ryzost.

(3)  Zboží je dovoleno v tuzemsku vyrábět nebo ze zahraničí pro obchodování v tuzemsku dovážet, jen pokud má zákonnou ryzost, stanovenou tímto zákonem (§ 5).

§ 4

Pro účely tohoto zákona se rozumí

     a) tuzemským zbožím zboží vyrobené v tuzemsku po nabytí účinnosti tohoto zákona včetně zboží, které vzniklo podstatnou úpravou jiného zboží,

     b) cizím zbožím zboží dovezené ze zahraničí po nabytí účinnosti tohoto zákona podnikatelem,2) jehož předmět podnikání zahrnuje obchodování s výrobky z drahých kovů (dále jen „obchodník“),

     c) starým zbožím zboží předkládané k puncovní kontrole v jednotlivých kusech různých vzorů, a které

          - je staršího nebo neuvedeného původu, nebo

          - neprošlo tuzemskou puncovní kontrolou, nebo

          - je předkládáno jinou osobou než jeho výrobcem anebo dovozcem, nebo

          - je předkládáno osobou bez živnostenského nebo jiného oprávnění k podnikání,

     d) opraveným zbožím úředně označené zboží, u kterého musí být při opravě vyměněna součást označená puncovní značkou, nebo u kterého při opravě musí být puncovní značka poškozena, pokud objednatel opravy písemně nepožádal, aby oprava byla provedena bez úředního označení,

     e) registrovanou slitinou klenotnická slitina, která je zapsaná v seznamu registrovaných slitin (§ 49),

     f) výrobcem podnikatel,2) jehož předmět podnikání zahrnuje výrobu nebo opravu zboží nebo výrobu či zpracování klenotnických slitin nebo výrobu českých mincí nebo dentálních drahých kovů. Výrobcem je rovněž osoba, která některou z uvedených činností provozuje na základě jiného než podnikatelského oprávnění2a) anebo její činnost v oblasti výroby nebo oprav zboží spočívá v realizaci výsledků vlastní duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním zákonem,2b)

     g) obchodováním prodej včetně obstarání prodeje, nabízení k prodeji, nákup za účelem dalšího prodeje a prodej použitého zboží,

     h) výrobní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak, přidělený Puncovním úřadem (§ 6), vycházející ze jména a příjmení nebo obchodní firmy výrobce, s doplňujícími znaky, umístěný v charakterizujícím ohraničení, určený k označování výrobcem produkovaného zboží,

     i) odpovědnostní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak, přidělený Puncovním úřadem (§ 6), vycházející ze jména a příjmení nebo obchodní firmy obchodníka, s doplňujícími znaky, umístěný v charakterizujícím ohraničení, určený k označování obchodníkem dovezeného zboží.

§ 5

Zákonné ryzosti

(1)  Ryzost znamená poměrný hmotnostní obsah drahého kovu ve slitině vyjádřený v tisícinách (1/1000), takže ryzí kov má ryzost 1000/1000. Zákonnými ryzostmi jsou

     a) pro zboží zlaté

 

ryzost č. 0

.................................

999/1000 

ryzost č. 1

.................................

986/1000 

ryzost č. 2

.................................

900/1000 

ryzost č. 3

.................................

750/1000 

ryzost č. 4

.................................

585/1000,

     b) pro zboží stříbrné

 

ryzost č. 0

.................................

999/1000 

ryzost č. 1

.................................

959/1000 

ryzost č. 2

.................................

925/1000 

ryzost č. 3

.................................

900/1000 

ryzost č. 4

.................................

835/1000 

ryzost č. 5

.................................

800/1000,

     c) pro zboží platinové

 

ryzost č. 0

.................................

999/1000 

ryzost č. 1

.................................

950/1000 

ryzost č. 2

.................................

900/1000 

ryzost č. 3

.................................

850/1000 

ryzost č. 4

.................................

800/1000.

(2)  Ryzost 580/1000 u zlatého starého zboží se považuje za nejnižší zákonnou ryzost.

HLAVA II

§ 6

Orgány puncovnictví a zkoušení drahých kovů

Státní správu v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů vykonávají podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu2c) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) a Puncovní úřad.2c)

§ 7

zrušen

ČÁST DRUHÁ

Puncovní kontrola

HLAVA I

Předmět a rozsah puncovní kontroly

§ 8

Puncovní kontrola spočívá ve zjištění a ověření ryzosti a předepsaného stavu zboží, které jsou stanoveny tímto zákonem. Výsledkem puncovní kontroly je úřední označení zboží puncovní značkou příslušné zákonné ryzosti (dále jen „puncovní značka“) nebo jiným způsobem stanoveným tímto zákonem nebo jeho rozbití (§ 22 odst. 1).

§ 9

(1)  Povinné puncovní kontrole, pokud není dále stanoveno jinak (§ 27 a § 50 odst. 1 a 2), podléhá

     a) tuzemské a cizí zboží, určené pro obchodování v tuzemsku,

     b) staré zboží v případě, že má být předmětem obchodování,

     c) opravené zboží.

(2)  Ostatní staré zboží může být předloženo k puncovní kontrole.

HLAVA II

Zkoušení zboží

§ 10

Tuzemské zboží

(1)  Tuzemské zboží předkládá výrobce k puncovní kontrole kompletní, vyčištěné a v takovém stavu, aby je bylo možné zkoušet a označovat bez nepřiměřené manipulace. Zboží musí být do té míry dohotovené, aby po jeho označení nemohla být puncovní značka poškozena, změněna nebo odstraněna.

(2)  Výrobce je povinen při předložení písemně oznámit druh, hmotnost, počet kusů a ryzost tuzemského zboží. Jestliže je tuzemské zboží vyrobeno z jiné než registrované slitiny, je výrobce povinen při předložení rovněž písemně oznámit druh a množství ve slitině použitých kovů.

(3)  Tuzemské zboží musí být zhotoveno tak, aby je bylo možné trvanlivě označit puncovní značkou, pokud se výrobce nedohodne s Puncovním úřadem výjimečně jinak.

(4)  Předložené tuzemské zboží musí výrobce trvanlivě označit přidělenou výrobní značkou na místě, které stanoví Puncovní úřad, a to takovým způsobem, aby vedle ní bylo možné umístit puncovní značku.

§ 11

Cizí zboží

(1)  Cizí zboží, nejedná-li se o případ podle odstavce 4, předkládá k puncovní kontrole obchodník, který je dovezl, spolu s rozhodnutím v celním řízení o propuštění cizího zboží do volného oběhu.4)

(2)  Obchodník je povinen předložit cizí zboží k puncovní kontrole nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 1.

(3)  Cizí zboží předložené k puncovní kontrole je obchodník povinen trvanlivě označit nebo nechat trvanlivě označit přidělenou odpovědnostní značkou na místě, které stanoví Puncovní úřad tak, aby vedle ní bylo možné umístit puncovní značku.

(4)  Cizí zboží, které pochází z členského státu Evropské unie a které není úředně označeno podle § 50 odst. 2, předkládá k puncovní kontrole obchodník, který je dovezl spolu s doklady prokazujícími jeho původ.

(5)  Ustanovení § 10 odst. 1 až 3 platí pro předkládání cizího zboží obdobně.

§ 12

Staré a opravené zboží

(1)  Staré zboží, které má být předmětem obchodování předkládá k puncovní kontrole obchodník s vyznačením počtu kusů, druhu a hmotnosti starého zboží.

(2)  K puncovní kontrole podle odstavce 1 mohou staré zboží předložit i jiné osoby než obchodník.

(3)  Opravené zboží předkládá k puncovní kontrole výrobce spolu s vyměněnou součástí.

§ 13

Nesplní-li osoba, která má povinnost zboží předložit (dále jen „předkladatel“) povinnosti uvedené v § 10, § 11 odst. 1, 3 až 5 a § 12, nepřijme Puncovní úřad zboží k puncovní kontrole.

§ 14

Zkouška ryzosti zboží

(1)  Zkoušku ryzosti zboží provádí Puncovní úřad na prubířském kameni nebo jiným nedestruktivním způsobem anebo chemicky.

(2)  Chemickou zkoušku ryzosti zboží (dále jen „chemická zkouška“) provede Puncovní úřad v případě, že tuzemské nebo cizí zboží je vyrobeno z jiné než registrované slitiny nebo pokud nedestruktivní zkouška podle odstavce 1 není průkazná.

(3)  U starého zboží nebo opraveného zboží může Puncovní úřad provést chemickou zkoušku jen se souhlasem předkladatele. Odmítne-li předkladatel souhlas udělit, Puncovní úřad staré nebo opravené zboží vrátí.

(4)  K provedení chemické zkoušky je Puncovní úřad oprávněn odebrat potřebný vzorek zkoušeného zboží, pokud jej nepředloží předkladatel.

HLAVA III

Předepsaný stav zboží

§ 15

Povolené kombinace

(1)  Zboží předložené k puncovní kontrole může být zhotoveno i z téhož drahého kovu různých zákonných ryzostí nebo z různých drahých kovů.

(2)  Součásti potřebné k dosažení nezbytné pevnosti a pružnosti zboží mohou být vyrobeny z obecných kovů; v ostatních případech je k tomu třeba předchozího souhlasu Puncovního úřadu. Součásti z obecných kovů musí být snadno rozpoznatelné a pokud je to technicky možné, označené znaménkem „METAL“.

(3)  U klenotnické slitiny použité k výrobě zboží musí výrobce nebo dovozce zajistit její chemické přezkoušení co do ryzosti; slitina může vedle základního drahého kovu obsahovat jenom kovy, jejichž užívání připouští prováděcí předpis. Ke kovům s obsahem do 3/1000 se nepřihlíží.

(4)  Pokovení zboží smí být provedeno pouze v takové míře, aby bylo možno nedestruktivní zkouškou určit obsah drahého kovu v základní slitině. Není dovoleno pokovení zboží z drahého kovu povlakem z obecného kovu, a to ani formou mezivrstvy.

(5)  Výjimku z odstavců 3 a 4 může v odůvodněných případech udělit Puncovní úřad.

§ 16

Pájení tuzemského nebo cizího zboží

(1)  K pájení zboží, s výjimkou zboží platinového, musí být použita pájka ze stejného drahého kovu, z jakého je zhotoveno zboží. K pájení platinového zboží lze použít zlatou pájku.

(2)  K pájení zboží lze použít jenom pájku o ryzosti stanovené v prováděcím předpise.

(3)  Použití jiných pájek nebo spojování nekovovým materiálem je možné jen po předchozím souhlasu Puncovního úřadu nebo v případech stanovených prováděcím právním předpisem.

(4)  Při pájení stříbrného a platinového zboží smí být pájka použita pouze v množství nezbytně nutném ke spájení; nesmí být použita k zesilování či vyplňování zboží.

§ 17

Ustanovení § 15 a 16 se pro staré a opravené zboží použijí přiměřeně.

HLAVA IV

Úřední označování zboží a nakládání
se závadným zbožím

§ 18

Zboží, které má zákonnou ryzost, předepsaný stav a vyhovuje právním předpisům,4a) Puncovní úřad trvanlivě označí příslušnou puncovní značkou nebo je označí jiným způsobem podle tohoto zákona. Pokud má zboží závadu, kterou lze odstranit, vydá Puncovní úřad zboží předkladateli a označení provede po jejím odstranění.

§ 19

Pro každou zákonnou ryzost a drahý kov je stanovena puncovní značka. Zvláštní puncovní značky jsou pro staré zboží, jež nedosahuje ani nejnižší zákonné ryzosti. Vyobrazení a popis puncovních značek, jakož i znaménka „METAL“ stanoví prováděcí předpis.

§ 20

(1)  Puncovní značkou pro nejblíže nižší zákonnou ryzost označí Puncovní úřad zboží, které má jinou ryzost než zákonnou, ale vyšší, než je nejnižší zákonná ryzost.

(2)  Zboží zhotovené z téhož drahého kovu, dvou, popřípadě více různých zákonných ryzostí se označí puncovní značkou nižší, popřípadě nejnižší zákonné ryzosti.

(3)  Pokud je zboží zhotovené z více drahých kovů, označí se odpovídajícími puncovními značkami pro použité drahé kovy, přičemž se neužijí značky těch kovů, jichž je užito méně než jedna pětina hmotnosti předmětu a jejichž hmotnost je menší než 0,5 gramu.

(4)  V případě dohody podle § 10 odst. 3 nebo je-li to zejména z důvodu charakteru, tvaru nebo rozměrů účelné, označí Puncovní úřad zboží zavěšením plomby s puncovní značkou nebo vydáním osvědčení.

§ 21

(1)  Má-li zlaté nebo stříbrné staré zboží předepsaný stav a nemá ani nejnižší zákonnou ryzost (§ 5), označí se puncovní značkou pro staré zboží.

(2)  Pokud staré zboží nelze bez poškození označit trvanlivě puncovní značkou, označí je Puncovní úřad zavěšením plomby s puncovní značkou nebo vydáním osvědčení.

(3)  Ustanovení odstavců 1 a 2 se pro opravené zboží použijí obdobně.

Nakládání se závadným zbožím

§ 22

(1)  Zboží, s výjimkou zboží starého nebo opraveného, jež nevyhovuje ryzosti nebo nemá předepsaný stav, Puncovní úřad rozbije, pokud není dále stanoveno jinak.

(2)  Zbytky po rozbití a neoznačené staré nebo opravené zboží vrátí Puncovní úřad předkladateli.

(3)  Tuzemské a cizí zboží může Puncovní úřad rozbít až tehdy, jestliže

     a) proti rozhodnutí Puncovního úřadu již nelze podat opravný prostředek (§ 25 a 26),

     b) předkladatel se práva na podání opravného prostředku výslovně vzdal,

     c) po splnění podmínek uvedených v písmenech a) nebo b) předkladatel cizího zboží nepostupoval podle § 23.

§ 23

(1)  Pokud předkladatel do sedmi dnů ode dne doručení oznámení výsledku puncovní kontroly písemně potvrdí Puncovnímu úřadu, že závadné cizí zboží vyveze mimo území České republiky, a do dalších 20 dnů složí Puncovnímu úřadu peněžní jistotu ve výši dvojnásobku hodnoty drahého kovu obsaženého v cizím zboží, Puncovní úřad mu toto zboží vydá.

(2)  Prokáže-li předkladatel ve lhůtě stanovené Puncovním úřadem při vydání zboží podle odstavce 1, že toto zboží vyvezl mimo území České republiky, Puncovní úřad mu peněžní jistotu vrátí; v opačném případě peněžní jistota propadá ve prospěch státního rozpočtu. Stanovená lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.

(3)  Postupovat podle odstavce 1 může předkladatel i po rozhodnutí o některém z opravných prostředků (§ 25 a 26).

(4)  Do doby, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii se podmínka vývozu cizího zboží mimo území České republiky podle odstavců 1 a 2 nepovažuje za splněnou, bylo-li zboží vyvezeno na území Slovenské republiky, s výjimkou případů, kdy toto zboží bylo na území České republiky ze Slovenské republiky dovezeno.

§ 24

Puncovní úřad je oprávněn odstranit ze zboží údaje, které by mohly uvádět v omyl o jeho ryzosti, hmotnosti nebo stavu. Tyto údaje je oprávněn odstranit i z předmětů, které jsou se zbožím zaměnitelné.

HLAVA V

Opravné prostředky

§ 25

Odvolání

(1)  Opravným prostředkem proti výsledku puncovní kontroly (§ 8) je odvolání, na jehož základě se provede opakovaná zkouška ryzosti nebo předepsaného stavu zboží.

(2)  Odvolání se podává Puncovnímu úřadu, a to do sedmi dnů ode dne oznámení výsledku puncovní kontroly. O odvolání rozhoduje Puncovní úřad. Odvolání proti výsledku puncovní kontroly podle § 18 a 21 nemá odkladný účinek.

(3)  Směřuje-li odvolání proti výsledku zkoušky ryzosti zboží (§ 14), provede Puncovní úřad opakovanou zkoušku chemicky.

(4)  Jsou-li pro to důvody, Puncovní úřad v odvolacím řízení zboží úředně označí nebo původní označení změní nebo je odstraní; jinak výsledek puncovní kontroly potvrdí.

(5)  Odvolání není přípustné po sdělení předkladatele učiněném podle § 23 odst. 1.

§ 26

Žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží

(1)  Opravným prostředkem proti rozhodnutí o odvolání je žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží.

(2)  Žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží se podává písemně vedoucímu Puncovního úřadu do sedmi dnů ode dne doručení rozhodnutí o odvolání. O žádosti rozhoduje vedoucí Puncovního úřadu na základě návrhu jím ustavené komise.

(3)  Proti rozhodnutí o žádosti o konečné vyzkoušení ryzosti zboží se nelze odvolat.

(4)  Ustanovení § 25 odst. 3 až 5 platí obdobně.

HLAVA VI

Výjimky z puncovní kontroly a náhrada škody

§ 27

(1)  Povinné puncovní kontrole nepodléhá

     a) zboží

          1. smaltem úplně potažené,

          2. u kterého má hmotnost drahého kovu vzhledem k hmotnosti ostatních použitých materiálů podřadný význam (např. pouhé uzávěry nebo obruby a úchyty kamenů, ouška),

          3. o velmi nízké hmotnosti nepřevyšující limit uvedený v prováděcím předpise,

     b) cizí zboží propuštěné v celním řízení do režimu tranzitu5) nebo do režimu s ekonomickým účinkem,5a)

     c) tuzemské zboží určené k propuštění do režimu vývozu,5b)

     d) staré zboží uvedené v prováděcím předpise.

(2)  Zboží uvedené v odstavci 1 písm. c) může být předloženo k puncovní kontrole; má-li být takové zboží úředně označeno, musí vyhovovat podmínkám stanoveným tímto zákonem.

(3)  Puncovní kontrole nepodléhají české a zahraniční mince, a to ani tehdy, jsou-li součástí zboží, které této kontrole podléhá a jsou s ním volně spojeny.

(4)  V pochybnostech, zda zboží podléhá puncovní kontrole, rozhodne Puncovní úřad.

§ 28

(1)  Zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. a) bodě 3 musí výrobce nebo obchodník trvanlivě označit číslem vyjadřujícím odpovídající ryzost (dále jen „ryzostní číslo“). Je-li to zejména z důvodu charakteru, tvaru nebo rozměru zboží účelné, postupuje Puncovní úřad podle § 20 odst. 4.

(2)  Úředně neoznačené zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. a), pokud jinak vyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem, a dále úředně neoznačené zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. d) může být předmětem obchodování v tuzemsku.

§ 29

Odpovědnost za škodu

(1)  Puncovní úřad odpovídá za poškození, ztrátu nebo zničení zboží, které převzal za účelem provedení povinné puncovní kontroly, ledaže by ke škodě došlo i jinak.

(2)  Puncovní úřad neodpovídá za škodu, jestliže

     a) k poškození zboží došlo v důsledku chemické zkoušky, pokud ji Puncovní úřad vykonal řádně a byl podle tohoto zákona k jejímu provedení oprávněn,

     b) Puncovní úřad v souladu s tímto zákonem tuzemské nebo cizí zboží rozbil.

(3)  V ostatních případech odpovídá Puncovní úřad podle ustanovení obecných předpisů o odpovědnosti za škodu.

ČÁST TŘETÍ

ZKOUŠENÍ OSTATNÍCH VÝROBKŮ A VĚCÍ Z DRAHÝCH KOVŮ

§ 30

České mince

Výrobce českých mincí je povinen předložit Puncovnímu úřadu vzorky z ražby k ověření ryzosti. Bez souhlasu Puncovního úřadu nemůže výrobce předat ražbu odběrateli; ustanovení zvláštních předpisů6) nejsou tímto dotčena.

§ 31

Dentální drahé kovy

(1)  Dentální drahé kovy mohou být předmětem obchodování nebo mohou být jinak uváděny do oběhu pouze za podmínky, že neohrozí zdraví osob nebo životní prostředí. Tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže tyto kovy splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.6a)

(2)  Výrobci nebo obchodníci jsou povinni předkládat Puncovnímu úřadu podle jeho pokynů vzorky dentálních drahých kovů k ověření ryzosti.

§ 32

Lístkové zlato a stříbro

(1)  Puncovní úřad ověřuje na žádost ryzost lístkového zlata nebo stříbra. Lístkové zlato nebo stříbro se předkládá k ověření ryzosti v knížce.

(2)  Jestliže zjištěná ryzost lístkového zlata nebo stříbra odpovídá ryzosti deklarované na obalu knížky, ověří Puncovní úřad ryzost tak, že na obal knížky otiskne úřední razítko.

(3)  K ověření ryzosti odebere Puncovní úřad namátkou vzorek v rozsahu do 1 % celkového počtu lístků, nejméně však jeden kus; za odebraný vzorek nepřísluší náhrada.

§ 33

Věci z drahých kovů

(1)  Puncovní úřad zjišťuje na žádost předkladatele obsah drahých kovů v předložených věcech, klenotnických slitinách, zlomcích, popřípadě vzorcích, které nepodléhají povinné puncovní kontrole. Je-li to účelné a souhlasí-li s tím předkladatel, Puncovní úřad předloženou věc, klenotnickou slitinu, zlomek nebo vzorek přetaví nebo jinak upraví. O výsledku vydá úřední nález.

(2)  Puncovní úřad označuje jenom slitky, které sám ztavil z předložených výrobků z drahých kovů, polotovarů, včetně jiných slitků, zlomků nebo odpadů z drahých kovů. Slitek označí Puncovní úřad vyražením úředního znaku. Pokud to velikost slitku dovoluje, vyrazí na něj Puncovní úřad i číslo, popřípadě též ryzost a hmotnost slitku, jinak tyto údaje uvede v přiloženém úředním nálezu.

(3)  Puncovní úřad neprovede zjištění a ověření obsahu drahých kovů, pokud provedení požadovaných úkonů není v jeho technických možnostech.

§ 34

Pro zkoušení ostatních výrobků a věcí z drahých kovů platí ustanovení § 25 a 26 obdobně.

ČÁST ČTVRTÁ

POVINNOSTI VÝROBCŮ A OBCHODNÍKŮ, REGISTR VÝROBCŮ A OBCHODNÍKŮ

§ 35

(1)  Výrobci a obchodníci jsou povinni do 15 dnů od zahájení činnosti Puncovnímu úřadu písemně oznámit

     a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno datum narození, adresu nebo bydliště, místo podnikání6b) a adresu pro písemný styk, je-li odlišná od místa podnikání, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou zřízeny, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, druh své činnosti s drahými kovy, jde-li o fyzickou osobu, nebo

     b) obchodní firmu nebo název, sídlo, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou zřízeny, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresu nebo bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, druh své činnosti s drahými kovy, jde-li o právnickou osobu.

(2)  Výrobci a obchodníci k oznámením podle odstavce 1 předkládají Puncovnímu úřadu ověřenou kopii platného průkazu živnostenského oprávnění a kopii platného výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm výrobce nebo obchodník zapsán.

(3)  Za provozovnu podle odstavce 1 se považuje provozovna podle zvláštního právního předpisu.6c) Zbožím nebo ostatními výrobky z drahých kovů lze obchodovat též na elektronické adrese v informačním systému (dále jen „elektronická adresa“). Zahájení a ukončení činnosti v provozovně a na elektronické adrese jsou výrobci a obchodníci povinni oznámit písemně Puncovnímu úřadu nejméně 3 dny předem.

(4)  V oznámení podle odstavce 3 výrobce nebo obchodník uvede

     a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu,

     b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

     c) adresy provozoven, popřípadě elektronickou adresu,

     d) datum zahájení a ukončení provozování činnosti v provozovně a na elektronické adrese.

(5)  Výrobci a obchodníci jsou povinni Puncovnímu úřadu písemně oznámit a doložit změny údajů uvedených v odstavci 1 do 15 dnů od jejich vzniku včetně dokladů uvedených v odstavci 2.

(6)  Povinnosti podle odstavců 1 až 5 se přiměřeně vztahují i na osoby, prodávající zboží, které je výsledkem jejich duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním právním předpisem.6d)

§ 36

Výrobní značku může používat jenom výrobce, kterému byla přidělena a může s ní označovat jenom zboží, jež sám vyrobil nebo zkompletoval.

§ 37

(1)  Výrobci a obchodníci jsou povinni vést evidenci o hmotnosti a ryzosti užívaných a skladovaných drahých kovů.

(2)  Výrobci jsou povinni vést hmotnostní evidenci o vyrobeném zboží a provedených opravách a obchodníci evidenci o příjmu, nákupu a prodeji zboží.

(3)  Při určování hmotnosti drahých kovů nebo zboží jsou výrobci a obchodníci povinni používat stanovená měřidla.7) Stanovenými měřidly musí být výrobci a obchodníci vybaveni v každé provozovně, kde dochází k bezprostřednímu styku se zákazníky. Tato povinnost se nevztahuje na obchodníky, kteří obchodují výlučně se stříbrným zbožím, u něhož hmotnost jednoho kusu nepřevyšuje 10 gramů. Určování hmotnosti stříbra a stříbrného zboží postačí provádět s přesností na celé gramy, u ostatních drahých kovů a zlatého a platinového zboží na 0,05 gramu.

Prodej zboží

§ 38

(1)  Obchodníci nesmějí obchodovat s úředně neoznačeným zbožím nebo takové zboží k obchodování mít nebo k prodeji nabízet, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

(2)  Zákaz prodeje úředně neoznačeného zboží platí i pro

     a) prodej zboží nařízený soudem nebo správním úřadem podle zvláštních právních předpisů,8)

     b) prodej zastaveného zboží zastavárníkem,

     c) prodej zboží ve veřejné dražbě,9)

     d) prodej zboží, které je výsledkem duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním právním předpisem.6d)

§ 39

(1)  Zboží nabízené nebo určené k prodeji anebo za tímto účelem skladované musí být na prodejním místě nebo na skladě umístěno viditelně odděleně od ostatních výrobků; to platí i pro skladování úředně neoznačeného zboží neurčeného k obchodování a tuzemského zboží určeného pro vývoz.

(2)  Obchodníci jsou povinni při prodeji vydat doklad s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti prodaných výrobků z drahých kovů. To platí i při nákupu zlomků nebo zboží od zákazníků. Jde-li však o prodej stříbrného zboží, jehož hmotnost nepřevyšuje 10 gramů, nemusí tento doklad údaj o hmotnosti obsahovat.

(3)  Na prodejním místě musí být umístěno na přístupném a trvale viditelném místě vyobrazení českých puncovních značek.

(4)  Ustanovení zvláštních předpisů11) o provozu obchodu nejsou tímto dotčena.

§ 40

(1)  Obchodníci, kteří prodávají i předměty ze zlata, stříbra nebo platiny, jež nedosahují ryzosti podle § 3 odst. 2 nebo jsou zcela z obecného kovu nebo nekovového materiálu, byť drahým kovem povrchově upraveného, nesmí při jejich prodeji používat údaje, které by mohly uvádět v omyl, že jde o zboží podle § 3, zejména označovat tyto předměty slovy zlato, stříbro nebo platina, včetně výrazů odvozených nebo překladů do cizího jazyka (dále jen „klamavé označení“). Klamavým označením je též vydávání zboží za výrobky z obecného kovu nebo jiného materiálu.

(2)  Obchodníci jsou povinni předměty uvedené v odstavci 1 zřetelně označit a vystavovat je viditelně odděleně. Totéž platí i pro zboží zhotovené z odlišných ryzostí nebo z různých drahých kovů, zejména je-li povrchově upraveno tak, že může vyvolat matoucí dojem o svém skutečném složení.

§ 40a

Registr výrobců a obchodníků

(1)  Puncovní úřad vede registr výrobců a obchodníků (dále jen „registr“). Do registru se zapisují

     a)  u fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, datum narození, adresa nebo bydliště, místo podnikání a adresa pro písemný styk, je-li odlišná, místo podnikání, adresy provozoven, pokud jsou zřízeny, elektronická adresa, je-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, druh činnosti s drahými kovy,

     b)  u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, adresa provozoven, pokud jsou zřízeny, elektronická adresa, je-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresa nebo bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, druh činnosti s drahými kovy,

     c)  provozovny, v nichž je činnost s drahými kovy provozována,

     d)  datum zahájení provozování činnosti s drahými kovy a datum jejího ukončení,

e)  přehled o provedených inspekcích a o uložených pokutách,

f)  vyobrazení výrobní značky (§ 46) a odpovědnostní značky (§ 46a), byly-li přiděleny.

 

(2)  Registr je veřejným seznamem v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje jméno a příjmení, obchodní firma, místo podnikání, druh činnosti s drahými kovy, identifikační číslo, provozovny, elektronická adresa, vyobrazení výrobní značky a odpovědnostní značky a v části, v níž se u právnické osoby zapisuje obchodní firma, sídlo, druh činnosti s drahými kovy, identifikační číslo, provozovny, a elektronická adresa a vyobrazení výrobní značky a odpovědnostní značky.

(3)  Do registru v části, která je veřejným seznamem, má právo nahlížet každý a pořizovat si z něj výpisy či opisy.

(4)  Z části registru, která je veřejným seznamem, lze na písemnou žádost vystavit opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že zde určitý zápis není.

(5)  Údaje uvedené v části registru, která je veřejným seznamem, Puncovní úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

 

ČÁST PÁTÁ

Puncovní inspekce

HLAVA I

Práva a povinnosti puncovní inspekce

§ 41

(1)  Puncovní úřad kontroluje u výrobců a obchodníků (dále jen „kontrolované osoby“)

     a)  zda zboží prodávané, nabízené k prodeji nebo za tím účelem skladované neuniklo puncovní kontrole a zda je označeno ryzostním číslem, pokud tak zákon stanoví,

     b)  ryzost a složení klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů,

     c)  dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem.

Kontrolované osoby jsou povinny poskytnout zaměstnancům Puncovního úřadu při výkonu kontroly potřebnou součinnost.

(2)  Zaměstnanci Puncovního úřadu písemně pověřeni jeho vedoucím nebo jím určenou osobou (dále jen „inspektoři“) jsou oprávněni při výkonu kontroly podle odstavce 1

     a) vstupovat do všech výrobních, skladovacích nebo obchodních prostorů a jiných prostorů souvisejících s činností kontrolované osoby podle tohoto zákona,

     b)  nahlížet do evidence vedené kontrolovanou osobou podle tohoto zákona nebo do evidence vedené podle jiného právního předpisu, pokud souvisí s činností kontrolované osoby podle tohoto zákona,

     c)  provádět zkoušku ryzosti zboží a dále klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů včetně odběru vzorků, za tím účelem jsou oprávněni požadovat jejich předložení; pro tento účel se považují za zboží i výrobky z jiných materiálů než drahých kovů, pokud jsou vzhledově se zbožím zaměnitelné,

     d)  zboží, u něhož vzniklo důvodné podezření, že v rozporu s tímto zákonem nebylo předloženo k puncovní kontrole, odebrat za účelem jejího provedení nebo toto zboží zajistit proti neoprávněné manipulaci a uložit kontrolované osobě lhůtu na jeho předložení Puncovnímu úřadu k provedení puncovní kontroly. Pro tento účel se považují za zboží i výrobky z jiných materiálů než drahých kovů, pokud jsou vzhledově se zbožím zaměnitelné.

(3)  O odběru vzorků nebo zboží a jejich hmotnosti vystaví inspektoři kontrolované osobě potvrzení. Drahý kov ze vzorků Puncovní úřad po provedení zkoušky vrátí. S odebraným zbožím naloží Puncovní úřad podle části druhé tohoto zákona.

(4)  Inspektoři jsou povinni bez zbytečného odkladu seznámit kontrolovanou osobu s výsledky puncovní inspekce.

 

§ 42

(1)  Inspektoři prokazují svou totožnost průkazy Puncovního úřadu.

(2)  O skutečnostech tvořících výrobní nebo obchodní tajemství, o nichž se dozvěděli při výkonu kontroly, jsou inspektoři povinni zachovávat mlčenlivost, a to i po skončení výkonu funkce inspektora.

(3)  Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 může inspektory zbavit vedoucí Puncovního úřadu.

HLAVA II

Pokuty

§ 43

(1)  Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč v případě, že kontrolovaná osoba

     a) neučiní oznámení podle § 35 nebo je učiní opožděně, či neúplně,

     b) používá výrobní nebo odpovědnostní značku v rozporu s tímto zákonem nebo takové jednání umožní,

     c) nesplní povinnosti podle § 39 odst. 1 až 3 nebo § 40 odst. 2,

     d) nevede evidenci vyžadovanou tímto zákonem nebo ji vede neúplně.

(2)  Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč v případě, že kontrolovaná osoba

     a) obchoduje s úředně neoznačeným zbožím, které podléhá povinné puncovní kontrole nebo takové zboží k obchodování má anebo k prodeji nabízí,

     b) obchoduje se zbožím, které v rozporu s tímto zákonem není označeno ryzostním číslem,

     c) padělá nebo zneužije puncovní značku nebo obchoduje se zbožím, ač je jí známo, že je takovouto značkou označeno,

     d) obchoduje se zbožím označeným vyšším ryzostním číslem, než je skutečná ryzost tohoto zboží,

     e) se dopustí při prodeji klamavého označení,

     f) prodá nebo jinak uvede do oběhu dentální drahé kovy, které nesplňují podmínky podle § 31 odst. 1,

     g) nepoužívá stanovená měřidla7) nebo je používá bez platného ověření anebo je nemá v provozovně k dispozici,

     h) brání inspektorovi ve výkonu kontroly nebo její výkon ztěžuje zejména tím, že mu neumožní vstupovat do příslušných prostorů, nahlížet do evidence, nepředloží inspektorem požadované zboží nebo neposkytne ve lhůtě stanovené inspektorem potřebnou součinnost,

     i) dopustí se jednání uvedených v odstavci 1 opakovaně,

     j) nepředloží ve lhůtě stanovené inspektorem zboží k provedení puncovní kontroly.

(3)  Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 1 500 000 Kč v případě, že jednáním uvedeným v odstavci 2 písm. a) až f) získala kontrolovaná osoba majetkový prospěch velkého rozsahu,12) který by jí jinak nenáležel.

(4)  Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 50 000 Kč za nesplnění ostatních povinností uložených tímto zákonem.

§ 44

Ukládání pokut

(1)  Dopustí-li se kontrolovaná osoba více protiprávních jednání, uloží jí Puncovní úřad pokutu podle ustanovení vztahujícího se na protiprávní jednání nejpřísněji postihované.

(2)  Řízení o uložení pokuty podle § 43 může Puncovní úřad zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se o protiprávním jednání dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k takovému jednání došlo.

(3)  Při stanovení výše pokuty Puncovní úřad přihlíží zejména k závažnosti, způsobu a době protiprávního jednání, k rozsahu způsobených následků a k včasnosti a účinné součinnosti při odstraňování nedostatků.

(4)  Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 45

(1)  Pokutu za jednání podle § 43 odst. 1 až 4 Puncovní úřad uloží i tomu, kdo bez příslušného oprávnění vykonává stejnou činnost jako výrobce nebo obchodník.

(2)  Pokutu za jednání podle § 43 odst. 2 písm. c) uloží Puncovní úřad i jiným osobám než výrobci nebo obchodníkovi.

(3)  Pokutu za jednání podle § 43 odst. 2 písm. e) a odst. 3 uloží Puncovní úřad i osobám, které se při provozování obchodní živnosti nebo živnosti poskytující služby13) dopustí klamavého označení.

(4)  Při ukládání pokut podle odstavců 1 až 3 se užije ustanovení § 44 obdobně.

ČÁST ŠESTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Společná ustanovení

§ 46

(1)  Puncovní úřad přidělí vyobrazení výrobní značky do 30 dnů ode dne doručení žádosti výrobce. Výrobce žádost doloží ověřenou kopií platného živnostenského oprávnění a ověřenou kopií platného výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm výrobce zapsán. Ukončením činnosti ztrácí výrobce oprávnění výrobní značku používat a je povinen písemně požádat Puncovní úřad o její zrušení.

(2)  Osobě oprávněné v souladu se zvláštním předpisem11) pokračovat v činnosti, ponechá Puncovní úřad na její žádost stejnou výrobní značku jakou měl předchozí výrobce.

(3)  Je-li více oprávněných osob podle odstavce 2, rozhodne Puncovní úřad, které z nich výrobní značku ponechá, nedohodnou-li se tyto osoby písemně o výlučném užívání výrobní značky jednou z nich.

(4)  Puncovní úřad přidělí vyobrazení výrobní značky obdobně podle odstavce 1 i osobě, jejíž zboží je výsledkem duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním zákonem.6d)

§ 46a

(1)  Puncovní úřad přidělí vyobrazení odpovědnostní značky do 30 dnů od doručení žádosti obchodníka. Ukončením činnosti ztrácí obchodník oprávnění používat odpovědnostní značku a je povinen písemně požádat Puncovní úřad o její zrušení.

(2)  Ustanovení § 46 odst. 1 věta druhá a § 46 odst. 2 až 4 platí pro odpovědnostní značku obdobně.

§ 47

(1)  Na území České republiky nesmí být přiděleny dvě shodné nebo zaměnitelné výrobní nebo odpovědnostní značky, případně výrobní nebo odpovědnostní značky, které jsou shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou.14)

(2)  Zjistí-li Puncovní úřad, že byla výrobní nebo odpovědnostní značka již jednou přidělena, oznámí neprodleně tuto skutečnost takto postiženému výrobci nebo obchodníkovi a bez žádosti mu přidělí jinou výrobní nebo odpovědnostní značku. Právo výrobce nebo obchodníka na náhradu škody není tímto dotčeno.

§ 48

(1)  Puncovní úřad vydá na základě žádosti uchazeče o provozování živnosti „výroba slitin drahých kovů pro klenotnické a dentální účely15)“ osvědčení o splnění dalších podmínek odborné způsobilosti, po přezkoumání spolehlivosti výsledků chemických zkoušek potřebných k výrobě klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů a po prověrce technologické úrovně výroby.

(2)  Zjistí-li Puncovní úřad porušení podmínek, za kterých bylo osvědčení uděleno a podnikatel neodstraní závady ve stanovené lhůtě, může Puncovní úřad osvědčení odejmout.

§ 49

(1)  Klenotnickou slitinu, která má zákonnou ryzost, odpovídá podmínkám uvedeným v § 15 odst. 3 a 5 a byla chemicky přezkoušena Puncovním úřadem nebo jím pověřenou osobou, zapíše Puncovní úřad na základě žádosti výrobce nebo obchodníka do seznamu registrovaných slitin; v žádosti musí výrobce nebo obchodník uvést složení slitiny.

(2)  Neumožní-li výrobce nebo obchodník Puncovnímu úřadu získat potřebné množství klenotnické slitiny, Puncovní úřad zápis neprovede.

 

§ 50

(1)  Za úředně označené zboží podle tohoto zákona se považuje zboží označené způsobem, který stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(2)  Za úředně označené zboží se považuje zboží, které je přezkoušeno a označeno příslušným nezávislým orgánem členského státu Evropské unie podle právních předpisů tohoto státu, a to způsobem vyjadřujícím srozumitelně a rozpoznatelně ryzost zboží ekvivalentně označení podle tohoto zákona, pokud toto označení bylo provedeno značkami užívanými k 1. květnu 2004 nebo značkami užívanými později.

§ 51

Za úkony Puncovního úřadu se vybírají poplatky stanovené zvláštním právním předpisem.16)

§ 52

Živnostenský úřad zašle opis živnostenského listu17) vydaného výrobci nebo obchodníkovi Puncovnímu úřadu, pokud je o to požádán.

§ 53

Pro řízení podle tohoto zákona platí obecné předpisy o správním řízení18) s odchylkami uvedenými v tomto zákoně.

§ 54

(1)  Ministerstvo stanoví vyhláškou

     a) podrobnosti puncovní kontroly a zkoušení výrobků a věcí z drahých kovů,

     b) podrobnosti označování slitků.

(2)  Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 15 odst. 3, § 16 odst. 2 a 3, § 19 a § 27 odst. 1 písm. a) bodu 3 a písm. d).

Přechodná ustanovení

§ 55

(1)  Oznámení o zahájení činnosti, změně jejího druhu a místa učiněná přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za úkony podle tohoto zákona.

(2)  Výrobní značky přidělené přede dnem účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti.

§ 56

Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené podle předpisů platných na dnešním území České a Slovenské Federativní Republiky před účinností tohoto zákona, s výjimkou

     a) zboží označeného puncovními značkami, které byly v letech 1938 až 1945 používány na tomto území jinými státy,

     b) předmětů označených puncovními značkami pro ryzost zlata menší než 333/1000.

Závěrečná ustanovení

§ 57

Zrušuje se

     1. § 35 odst. 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví,

     2. vyhláška ministra hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy, ve znění vyhlášky č. 34/1968 Sb. a vyhlášky č. 154/1980 Sb.,

     3. § 7 odst. 2 písm. a) vyhlášky federálního ministerstva financí č. 61/1968 Sb., o prozatímní správě národního majetku,

     4. vyhláška Státního úřadu plánovacího č. 216/1955 Ú. l. o hospodaření průmyslovými diamanty,

     5. vyhláška ministerstva lehkého průmyslu č. 336/1952 Ú. l. (390/1952 Ú. v.) o sběru odpadu slinutých karbidů (tvrdokovů) a odpadu průmyslových diamantů.

§ 58

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1992.

 

* * *

Zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Zákon č. 127/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou čl. I bodů 21 a 54, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2004, a s výjimkou čl. I bodů 22 a 85, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Předseda vlády:

 

PhDr. Špidla v. r.

 


      1)  § 12 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

      2)  Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

      2a)  Například zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

      2b)  Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

      2c)  Zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.

      4)  § 128 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 1/2002 Sb.

      4a)  Například vyhláška č. 301/1998 Sb., kterou se stanoví seznam chemických látek a chemických přípravků, jejichž výroba, uvádění na trh a používání je omezeno, ve znění vyhlášky č. 390/2000 Sb.

      5)  § 139 až 144 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 1/2002 Sb.

      5a)  § 133 a násl. zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

      5b)  § 214 a 216 zákona č. 13/1993 Sb.

      6)  § 14 a 15 zákona č. 6/1993 Sb.

      6a)  Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

      6b)  § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.

      6c)  § 17 zákona č. 455/1991 Sb.

      6d)  Zákon č. 121/2000 Sb.

      7)  § 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

      8)  Například občanský soudní řád, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

      9)  Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů.

      11)  Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

      12)  § 64 zákona č. 455/1991 Sb.

      13)  § 33 a 43 zákona č. 455/1991 Sb.

      14)  Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.

      15)  Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 174/2002 Sb.

      16)  Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení, ve znění pozdějších předpisů.

      17)  § 48 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.

      18)  Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).